Oleje éterické

Éterické oleje - čisté

Éterické neboli vonné oleje se získávají nejčastěji destilací vodní parou či lisováním různých částí rostlin – květů, plodů, listů, kůry, dřeva a dokonce i kořenů. Na jejich výrobu je zapotřebí velké množství surovin. Každý jednotlivý éterický olej je sám sobě malou biochemickou laboratoří, a proto jej nejde nahradit synteticky. Éterické oleje nebo jejich kombinace mají schopnost ovlivňovat tělesné funkce, psychiku i emoce. Již staří Egypťané používali velké množství vonných látek při náboženských obřadech, rituálech a také při balzamování. Věřili, že vůně dokáží aktivovat vyšší úrovně vědomí člověka. Pracovali s aromatickými látkami při léčení nemocí, v kosmetice, stejně jako během koupelí a masáží. Na druhé straně světa mezitím staří Číňané zkoumali aromaterapeutické účinky nejrůznějších bylin. Nejstarší dochovaný dokument tehdejší doby je kniha z roku cca 2700 př.n.l., která popisuje na tři sta vonných bylin, které se používaly k léčbě nemocí. V čínské medicíně se éterické oleje dodnes používají k navození duševní rovnováhy, k vyrovnání disharmonie energetického těla, k léčbě zánětů apod. I ve starověkém Řecku bylo užívání vonných olejů velmi populární. Řekové je využívali jak v medicíně, tak v kosmetice. Dokonce i Hippokratés (400 př.n.l) byl jedním z prvních, kdo studoval účinky vonných olejů. Hlásal, že každodenní vonná koupel a aromaterapeutická masáž pomáhá k udržení pevného zdraví.

Oleje pochází přímo z Madagaskaru a Réunionu (ostrov vedle madagaskar patřící Francii). Například étericky olej GERANIUM RUŽOVÝ BOURBON z Réunionu patří svou kvalitou k nejlepším na světě.

Éterické oleje - směsi

Éterické neboli vonné oleje se získávají nejčastěji destilací vodní parou či lisováním různých částí rostlin – květů, plodů, listů, kůry, dřeva a dokonce i kořenů. Na jejich výrobu je zapotřebí velké množství surovin. Každý jednotlivý éterický olej je sám sobě malou biochemickou laboratoří, a proto jej nejde nahradit synteticky. Éterické oleje nebo jejich kombinace mají schopnost ovlivňovat tělesné funkce, psychiku i emoce. Již staří Egypťané používali velké množství vonných látek při náboženských obřadech, rituálech a také při balzamování. Věřili, že vůně dokáží aktivovat vyšší úrovně vědomí člověka. Pracovali s aromatickými látkami při léčení nemocí, v kosmetice, stejně jako během koupelí a masáží. Na druhé straně světa mezitím staří Číňané zkoumali aromaterapeutické účinky nejrůznějších bylin. Nejstarší dochovaný dokument tehdejší doby je kniha z roku cca 2700 př.n.l., která popisuje na tři sta vonných bylin, které se používaly k léčbě nemocí. V čínské medicíně se éterické oleje dodnes používají k navození duševní rovnováhy, k vyrovnání disharmonie energetického těla, k léčbě zánětů apod. I ve starověkém Řecku bylo užívání vonných olejů velmi populární. Řekové je využívali jak v medicíně, tak v kosmetice. Dokonce i Hippokratés (400 př.n.l) byl jedním z prvních, kdo studoval účinky vonných olejů. Hlásal, že každodenní vonná koupel a aromaterapeutická masáž pomáhá k udržení pevného zdraví.